Je jasné, že domácnost se nebude obhospodaÅ™ovat sama. NÄ›kdo musà vaÅ™it, uklÃzet, prát, opravovat a dÄ›lat spoustu dalÅ¡Ãch pracÃ, které jsou doma zkrátka nutné. A zatÃmco dÅ™Ãve toto zastávala žena, zatÃmco muž chodil do práce, dnes pracujà oba. To také znamená, že je potÅ™eba jiné rozdÄ›lenà rolÃ, než na jaké jsme byli doposud zvyklÃ.
Â
V prvnà řadÄ› by mÄ›lo být jasné, že vÅ¡ichni Älenové domácnosti by mÄ›li zastávat svou Äást. A ne, to, že tatÃnek jednou za Äas opravà napÅ™Ãklad kapajÃcà kohoutek, zatÃmco maminka vaÅ™Ã, uklÃzà a pere, opravdu nenà rovná dÄ›lba práce. Je potÅ™eba, aby se do běžných pracà zapojili vÅ¡ichni, kdo mohou.
Â
Â
To samozÅ™ejmÄ› zahrnuje dÄ›ti, i když zde je samozÅ™ejmÄ› nutné pÅ™ihlédnout k jejich vÄ›ku, schopnostem a také Äasu. Pokud náš potomek pÅ™ijde unavený ze Å¡koly a za chvÃli zase spÄ›chá na trénink, ze kterého pÅ™ijde jeÅ¡tÄ› utahanÄ›jÅ¡Ã, je pochopitelné, že nebude mÃt pÅ™ÃliÅ¡ sÃly na cokoliv jiného.
Â
PodobnÄ› je tomu i s rodiÄi. Pokud jeden z nich pracuje téměř neustále dvanáctky, je jasné, že toho nemůže udÄ›lat doma tolik, jako ten, který má klasickou osmihodinovou pracovnà dobu. I to bychom mÄ›li vzÃt v úvahu, když vytvářÃme rozvrh domácÃch pracÃ.
Â
Â
Tento rozvrh by mÄ›l být jasnÄ› dán a dodržován. SamozÅ™ejmÄ› jsou pÅ™Ãpady, kdy jeden Älen bude muset zaskoÄit za jiného, napÅ™Ãklad onemocnÄ›nÃ, služebnà cesta a dalÅ¡Ã. KromÄ› tÄ›chto výjimeÄných okolnostà bychom se jej vÅ¡ak mÄ›li striktnÄ› držet. Každý by mÄ›l mÃt své jasnÄ› dané povinnosti, které bude muset plnit.
Â
JistÄ›, tato zmÄ›na nebude pro mnoho lidà lehká, zvláštÄ› proto, že domácà práce jsou v naÅ¡em podvÄ›domà stále jeÅ¡tÄ› dÄ›leny na „mužské“ a „ženské“, i když je to dnes již zcela zbyteÄné. Proto by muž klidnÄ› mohl uvaÅ™it a žena se starat o opravy. Ano, je potÅ™eba vzÃt v úvahu i to, na co má kdo talent, avÅ¡ak rozdÄ›lenà by mÄ›lo být spravedlivé. Jen tak budou vÅ¡ichni Älenové domácnosti spokojenÃ.